Když člověk ve svém životě sklouzne do nějakého stereotypu, ani si možná neuvědomí co to ten život vlastně je. Protéká nám pod rukama, když nejsme ochotni přijat něco nového, hltat nové informace a místo toho si jen stěžovat na vše kolem nás.
Stačí strávit jen pár okamžiků s člověkem, který vám dá novou naději. Se člověkem, který okysličí vaši krev přímo v žilách. Né nadarmo se říká že svět patří optimistům...Když mi přítel kterému důvěřuji, z vlastních zkušeností povídá, že všechno může fungovat a ujistí mě, že můžu věřit snům, když mě přesvědčí, že můžu změnit svět, tak je to jako kdyby mi vstříknul novou dávku života do těla, mysli i duše.
A proto děkuji za to odpoledne, kdy jsem znovu začala žít. Kdy jsem začala věřit snům...
Vždyť sny jsou to jediné, co nám nikdo nemůže vzít
Chci pomáhat...Máro, jsi moje naděje. Naděje toho, že můžu být lepší. Jsi pro mě jako nová energie a nová vůle. Marketingový plán pro mě neznamená bojovat. Bojovat pro mě znamená vidět tě věřit snům
Už si nechci jen malovat vzdušné zámky na papír, chci ty zámky dobývat...
úterý 14. října 2008
A tehda jsem začala žít
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat